Vstupujete do světa zvuků
Minulý rok jste se na něj spíše dívali z dálky, poslouchali z dálky. Nyní se seznámíte se zvuky, spřátelíte se s nimi, s každým zvlášť. Postupně je budete snadněji rozpoznávat. Uvědomíte si: zvuky žijí a existují stejně jako lidé, stromy, ulice: stejně tak je můžete poznat. Nezaměníte je, stejně jako nezaměníte své přátele ani ulici, kde bydlíte. A také si je oblíbíte, stejně jako máte rádi své přátele, ulici, kde bydlíte, a zemi, na které jste se narodili, jejímž jazykem mluvíte, jejíž písně zpíváte, hrajete na klavír, housle, flétnu tento rok.
Zvuky přinášejí mnoho radosti. Ale spřátelit se s nimi: to vyžaduje práci. Je třeba cvičit jak nástroj, tak solfeggio. Stejně jako sportovec cvičí sport: bez toho to nejde. Solfeggio vyžaduje denně 10-15 minut cvičení. Učit se hudbu není povinné. Vy jste to chtěli, vy jste si to vybrali. Myslím, že nejen proto, že si to přáli vaši rodiče, ale protože i vy očekáváte něco krásného od učení hudby. Máte pravdu, také to dostanete. Ale k tomu je třeba cvičit. Kdo si vybere učení hudby, vybere si s tím i cvičení. A pak odměna nepřijde zkrátka: není to známka, ale krása hudby, radost ze zvuků.
Hudba, kterou se zabýváme na hodinách solfeggia, a ta, kterou hrajeme na našich věrných nástrojích, je jedna a tatáž. Co jste se naučili ze solfeggia, zkoušejte i na svém nástroji. Co hrajete na nástroji, zabývejte se tím i "solfeggio způsobem".
Dobszay László
